Nabídka výletů

Popis UNESCO

1. Praha – historické centrum

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno v roce 1992.

Praha je nejvýznamnější městskou památkovou rezervací u nás. Historické jádro o rozloze 866 hektarů zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem (dochovaná část bývalého Židovského Města), Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivé památky. Rozsáhle založené Nové Město v návaznosti na pozdější přestavby v nových stavebních slozích svědčí o umělecko-společenském a kulturním vlivu Prahy od středověku do současnosti.

2. Český Krumlov – Státní hrad a zámek

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1992.

Český Krumlov je mimořádným architektonickým skvostem, jehož význam potvrzuje zápis města na listinu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1992. Nad meandry řeky Vltavy se vyvinul jedinečný soubor městské zástavby, především ze 16. století, spolu s rozsáhlým areálem hradu a zámku, který je po Pražském hradu druhým největším zámeckým komplexem České republiky. Historické sídlo rodu Rožmberků zahrnuje řadu zámeckých budov, slavný maškarní sál, unikátní, nedávno zpřístupněné barokní divadlo, zámeckou zahradu s rokokovou fontánou a letohrádek Bellarie s otáčivým hledištěm - dějiště sezónních divadelních představení. Výraznou dominantou města je chrám sv. Víta, cenné dílo jihočeské gotiky.

3. Třebíč – Bazilika svatého Prokopa a Židovská čtvrť

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 2003.

Původně byla bazilika sv. Prokopa zasvěcena Panně Marii, ale kvůli celkové devastaci během mnoha válek byl objekt více jak 200 let užíván výhradně ke světským účelům. Po obnově byla bazilika zasvěcena sv. Prokopovi a opět využívána církví. K nejcennějším částem baziliky patří krypta s původní, více než 700 let starou výdřevou stropu. Třebíč kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě a unikátně zachovaná židovská čtvrť je němým svědectvím soužití Židů a křesťanů. Židovská čtvrť s hustou zástavbou zahrnuje více jak 120 obytných domů, které doplňují objekty bývalých židovských institucí - radnice, školy, rabinátu a chudobince. Zadní synagoga navíc nabízí ve své expozici dobové informace o historii židovské čtvrti. Přední synagoga dnes slouží jako modlitebna Československé církve husitské. Původní židovský hřbitov byl v 17. století přemístěn na severní svah kopce Hrádek, kde je dnes k vidění kolem 3 000 kamenných náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1631. Součástí hřbitova je také obřadní síň z roku 1903 s unikátně dochovaným interiérem, kde se dodnes mohou provádět pohřební obřady podle starých židovských tradic.

4. Lednicko – Valtický areál

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1996.¨

Současnou podobu dala zámku novogotická přestavba ve stylu tudorské gotiky z let 1846-1858. Romantický novogotický vzhled získaly také interiéry s vynikajícími ukázkami bohaté řezbářské výzdoby. Za pozornost stojí vřetenové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva v modrém sále, reliéf stromu života ze slonové kosti či mramorové krby. Nepravidelný tvar území Lednicko-valtického areálu má rozlohu bezmála 300 km2 Jeho úpravy vycházely ze zvyklostí uplatňovaných v anglických parcích. Proto se tu potkává barokní architektura s novogoticky upravenou budovou zámku a drobnými stavbami v romantickém stylu .

5. Telč – historické centrum

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno v roce 1992.

Historické jádro města, uzavřené rybníky a branami, si udrželo po celá staletí svou osobitou tvář z časů Zachariáše z Hradce. Předně je to původní královská vodní tvrz z 13. století, založená na křižovatce obchodních cest, která získala, spolu s historickým jádrem města, svou dnešní podobu díky přestavbě ze 16. století. Rozsáhlý renesanční zámecký komplex pochází z dílny architekta B. Maggiho z Arogna. K zámku ještě přiléhá zajímavě dispozičně řešená zahrada s parkem. Uvnitř zámku jistě každého zaujmou honosné interiéry s jedinečnou výzdobou, dobovým zařízením a cennými sbírkami. V bývalém purkrabství je dnes muzeum s etnografickými sbírkami a expozicí o historii města. Kromě zámku patří mezi nejvýznačnější telčské památky také náměstí s unikátním nenarušeným komplexem historických domů v renesančním a barokním stylu. Podloubí a průčelí těchto domů byla v drtivé většině stavěna podle jednotného plánu.

6. Kutná Hora – Historické jádro Kutné hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 1995.

Historické jádro Kutné Hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci představuje jedinečně dochovanou středověkou urbanistickou strukturu s řadou gotických, renesančních a barokních domů. K dalším významným památkám patří také Vlašský dvůr, pozdně gotický měšťanský Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej nebo klášter řádu sv. Voršily. V důsledku zápisu některých částí města do kulturního a přírodního dědictví UNESCO bylo v uplynulých deseti letech opraveno mnoho domů historického jádra, byla zahájena celková rekonstrukce chrámu sv. Barbory a komplexní rekonstrukcí prochází i katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci stejně jako areál Jezuitské koleje. Můžeme říci, že pro tyto památky, které jsou odkazem našich předků, udělalo město mnohé a mnohé ještě hodlá udělat. Cílem je zvelebit i další části města, které budou vkladem příštím generacím.

7. Litomyšl – Zámek a zámecký areál

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 1999.¨

Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada. Zápisem tohoto komplexu na seznam UNESCO mu byl přiznán i jeho světově výjimečný význam. Ve své unikátně dochované celistvosti je dokonalou ukázkou umělecky cenné architektury. Je skvělým dokladem středoevropské šlechtické residence z období renesance, která si uchovala svou jedinečnost i po následných přeměnách ve stylu nových uměleckých směrů.

8. Žďár nad Sázavou – Poutní kostel sv. Jana Nepomuského na Zelené hoře

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1994.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého byl založen počátkem 18. století. Je jedním z nejlepších projektů architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677-1723) a zároveň nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Kostel obklopuje ambit, který je s centrální stavbou kompozičně propojen. Celkově nevelký centrální kostel se vymyká jakémukoliv popisu. Jeho tvary dané komplikovanými průniky šesti kružnic ve tvaru pěticípé hvězdy spolu s virtuózní hrou světel a stínů v interiéru, tvarová osobitost a čistota exteriéru, to vše je dostatečným důvodem k jeho návštěvě.

9. Kroměříž – Arcibiskupský zámek a zahrady

Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsány v roce 1998.

Vznik a vývoj zámku je nerozlučně spjat s historií olomouckého biskupství, arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů. Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny a vybaveny množstvím původního dobového zařízení. Za povšimnutí stojí Trůnní, Sněmovní a Manský sál, Lovecká síň, Carský salon, stará knihovna a letní byt. Obrazárna uchovává díla předních evropských malířů 15.-18. století (Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st.). Takzvaná Podzámecká zahrada byla původně jakousi zásobní zelinářskou a květinovou zahradou. V průběhu 17. století byla přeměněna na barokní zahradu a stala se jakýmsi plynulým pokračováním zámku. Devatenácté století proměnilo tuto zahradu na stylový krajinářský park o rozloze 64 hektarů. Geometricky pravidelná je Květná zahrada s uměle navršenými jahodovými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů. Za pozornost stojí Lví kašna a kašna Tritonů.

10. Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 2000.

Budování morových sloupů odstartoval Tridentský koncil, který tak dal období baroka jeden z výrazných rysů. Vzorem byl sloup na Piazza Santa Maria Maggiore v Římě, vztyčený roku 1614. Dobou svého vzniku v letech 1716-1754 patří olomoucký monument až k posledním příkladům této módní vlny. Ale svou výtvarnou koncepcí, bohatstvím figurální výzdoby a konečně i rozměry a výškou (35 m) se od všech podobných památek výrazně odlišuje. Sloup se po svém dokončení stal pro obyvatele města zdrojem nesmírné hrdosti, protože všichni, kdo se na jeho stavbě podíleli, byli občany Olomouce. Jeho vysvěcení 9. září se osobně účastnil tehdejší první pár monarchie, císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským.

11. Holašovice– areál vesnice

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 1998.

Vesnice leží asi 16 km západně od Českých Budějovic. Na Seznam UNESCO byl zapsán téměř zcela dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek. Ty jsou propojeny ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy do prostoru návsi, což spolu s dochovaným štukovým dekorem (tzv. lidové nebo selské baroko) na většině průčelí dává celému sídlu neopakovatelnou atmosféru a výraz. Komplex uvedený v Seznamu čítá 23 památkově chráněných usedlostí s celkem 120 budovami. Najdeme zde nejen výstavné statky se špýchary, stodolami, maštalemi a výměnky, ale také kovárnu, hostinec a kapličku. Usedlosti jsou rozloženy po obvodu rozlehlé obdélníkové návsi (210x70 m). K unikátním patří například studny s dřevěnou pístovou pumpou nebo Selský dvůr č. p. 6, který je rodinným selským sídlem již od roku 1530.

12. Brno – Vila Tugendhat

Nejvýznamnější evropská stavba architekta Ludwiga Miese van der Rohe byla na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsána v roce 2001.

Vila Tugendhat byla postavena v letech 1929-1930 pro manžele Tugendhatovy v Brně - Černých Polích. Projektováním domu byl pověřen jeden z nejvýznamnějších evropských architektů té doby Ludwig Mies van der Rohe. Architekt rozvrhl vilu do tří úrovní. Hlavní podlaží rozčlenil na vstupní, společenskou, pracovní a jídelní část. V suterénu byla prádelna, sklady, fotokomora a kotelna. Horní podlaží mělo obytný charakter, tj. byly zde ložnice, pokoje dětí a chůvy. Také zahrada byla součástí architektonického návrhu. V roce 1938 manželé Tugendhatovi emigrovali do švýcarského St. Gallen. Během války byl dům zabaven gestapem a při osvobozování Brna byl poničen. Provedené opravy a nevhodné úpravy se architektonické podstaty stavby naštěstí nedotkly. Dnes je přístupná veřejnosti jako muzeum.Tip na prohlídku města.